Jak už jsem zmínila v prvním článku o Filipínách, mé začátky tady neproběhly úplně hladce. Trvalo to nějakou dobu, než jsem se vyhrabala z věčnýho porovnávání Manily a Prahy.
Z Čech jsem si přivezla blbej zvyk si na všechno stěžovat a hledat na věcech hlavně to špatný. To se na Filipínách ale moc „nenosí“. Tady se spíš hledá na všem to dobrý a to zlý, se pro změnu, vůbec neřeší😄.
Má (NE)znalost Angličtiny k mému slavnému začátku taky moc nepřispěla. Člověk by se až divil, jak taková prkotina, dokáže člověka odříznout od lidí a života obecně, nemluvě o pokroucení sebevědomí.
Jsou lidi, kteří si to neberou a mluví, ikdyž vědí, že špatně. Já bohužel patřila do té skupiny lidí, co řeší všechno až moc. Perfekcionista, co než aby udělal chybu, tak radši mlčí 🤦♀️. Jistě chápete, že s takovým přístupem, by se člověk moc daleko nedostal v žádné zemi. Časem jsem pochopila, že není chyba ve Filipínách, ale ve mně. Nezbylo mi nic jinýho, než začít pracovat sama na sobě. Hodnotit danou zemi jsem mohla začít až když jsem byla ochotná změnit svůj přístup.
Proces to byl dlouhý a náročný, ale stálo za to. Po prvních pár letech jsem si začala život na Filipínách užívat. Konečně jsem viděla to, co je na Filipínách super a zamilovala si to 🥰.
Lidé
Místní lidé mají jednu obrovskou výhodu. Nezávidí. Za šest let života na Filipínách jsem se ještě nesetkala s nejmenším náznakem závisti. A že by si tady měli co závidět! Lidé si tady úspěch přejí a dokáží se navzájem podporovat. Neřeší, jestli kolega bere víc nebo míň. Zda-li soused má o metr větší zahradu, nebo ne. To, co je pro Čechy naprosto typické, se tady nenosí a je to tak super!
Jedna z dalších věcí, která mě na místní kultuře fakt baví, je samotný přístup k životu. Jednoduše se to dá demonstrovat na příkladu rodiny, která kvůli tajfunu a nasledným záplavám přišla o všechno.
Televize vysílala reporáž ze zaplavené oblasti. Rodina, uvízla na střeše svého zničeného příbytku. I přes všechno to zlé, čím si prošli, se usmívali a vesele mávali na kameru.
Podobně přistupují ke všemu. I v té nejhorší možné situaci najdou důvod, proč být vděčný za svůj život a za svou rodinu. Dokáží se radovat z maličkostí a žijí v přítomném okazmžiku. To má i své nevýhody, ale dneska to bude jen o tom dobrém 😊.
Příroda
Jsem tvor milující léto, teplo, koupání a sluníčko. V tomto ohledu jsou Filipíny fakt skvělý. Teplo po celý rok, někdy je to teda nuda, ale člověk si zvykne. Tropický podnebí si užívám nejvíc, když ho trávíme někde u moře. Filipíny patří do TOP destinací hlavně kvůli úchvatným plážím a úžasnému podmořskému životu. Já osobně nepatřím do skupiny nadšených potapěčů. Vyhledávám akčnější zábavu, jako jsou např. surfy nebo bodyboardy🏄♀️.
Kromě pláží musím zmínit i vodopády. Na skoro každém ostrově nějaký najdete. Většinou bývají snadno dostupné, což s sebou přinaší menší nevýhodu, a to že tam téměř nikdy nebudete samy. Já jsem v tomhle trochu hamoun, takže si radši zajdu několikahodinový trek k odlehlému vodopádu, kde mám jistotu, že nikdo nebude.
Poslední dobou jsem začala objevovat krásy místních kopců. Mým oblíbeným místem se stal Tanay v provincii Rizal. Asi po hodině a půl jízdy se dostanete do krásné přírody plné kopců, který si vysloveně říkají o výšlap. Stojí za to si přivstat a vyrazit před východem slunce. Nejen že se vyhnete zácpám, nepůjdete v tom největším vedru, ale stihnete krásný ranní světlo na perfektní fotky. Z Tanay se stala má srdcovka, do které se vždy ráda vracím.
Jídlo
Jestli něco na Filipínách miluju, tak je to jednoznačně mladý kokos zvaný Buko. Sklízí se z kokosových palem většinou po pěti až osmi měsících zrání.Kokos obsahuje osvěžující kokosovou vodu, která má lehce nasládlou chuť. Mají zelenou slupku a obsahují bílou, lehce slizkou bílou dužinu. Ta je na tom úplně nejlepší! Dá se koupit už i v Čechách, ale nevěřím, že chutná stejně dobře 😁 No uznejte, co může být lepšího než si dát po surfech čerstvě useknutý kokos? 😊
Další dobrůtkou, které jsem tady podlehla je mango. Mango je bráno jako národní plod Filipín. Je známé po celém světě pro svou jemnost, žlutou barvu a skvělou chuť. Nesmí chybět v mém nákupním košíku pokaždé, když nakupuji.
Z vařeného jídla jsem si zamilovala kuře Inasal. Jde o grilované kuře se speciální marinádou zvanou Inasal. Jedná se o směs Calamansi šťávy, kokosového octa, pepře, citronové trávy, česneku a zázvoru. Calamansi je malý citrus o velikosti většího lískového oříšku. Chutí se podobá limetce.
Pokrm se podává s rýží a omáčkou ze sójovky, calamansi a chili papričky. Pokrm má svou nenahraditelnou autentickou chuť, kterou jsem ještě nikde jinde neochutnala. Mňam!!!
Na Filipínách momentálně žiji šestým rokem. Řikáte si „wow“? no, já upřímně taky 😅 Nikdy bych totiž nečekala, že tu nakonec zůstanu tak dlouho. Pamatuju si, když jsem tvrdila, že tu přežiju maximálně jeden rok a pak mizím zpátky. No a hele? zakrojuji šestý rok a jsem víc než šťastná, že jsem to nevzdala.
Tahle země mi přiřostla k srdci a už navždy u mě bude mít své místo. Člověk tu nechá kus života a o to těžší bude jednou se zase sbalit a odjet.